Jak na hlodavce

1. Biologie
2. Chování
3. Příznaky výskytu
4. Škody
5. Šíření
6. Prevence
7. Hubení
8. Přípravky

• Nemá jednotné typické zbarvení
• Hřbet obyčejně šedohnědý, břicho světlejší, vyskytují se různé barevné odstíny i albíni
• Čenich tupý, ušní boltce viditelné (při ohnutí dopředu nedosahují k očím)
• Tlustý ocas, kratší než tělo
• Dospělec 22 - 30 cm dlouhé; maximální váha 500 g
• Čertsvě narozené mládě má tělo dlouhé 3 cm, je slepé, holé; pohlavně dospívá za 3 měsíce
• Samice jsou ve stáří 3 - 18 měsíců vždy březí (maximálně 15 mláďat ve vrhu)
• Březost 3 týdny, ve vrhu 7 - 10 mláďat, doba laktace 4 týdny
• Nromální délka života 1 rok; maximálně 2 a půl roku
• Úmrtnost mláďat je vysoká (odhad okolo 75%) v závislosti na možnostech "hnízdění" a dostupnosti potravy

Chování

• Čich je nejdůležitější smysl; výborně hrabe, plave a šplhá po výškách
• Všežravec; hromadí zásoby potravy: příjem potravy až 20 kg denně
• Potřebuje denně pít
• Úkryty: vyhrabává si nory, často v blízkosti vod (břehy potoků); vyýskyt v kanalizaci, v blízkosti hnojišť a smetišť; v domech a sklepích; v a pod skladišti; v silech apod.
• Kolonie potkanů brání svá teritoria proti vetřelcům. V případě, že se neprovedou účinná preventivní opatření, bude území zbavené potkanů deratizací opět rychle osídleno

Příznaky výskytu

• Trus (šedohnědý oválného tvaru; konce jsou tupé, až 2 cm dlouhé a 0,5 cm široké)
• Nory (zasypané nory jsou během 1 dne znovu otevřeny)
• Únikové cesty (potkani dávají přednost únikovým cestám krytým z jedné strany)
• Cestičky a stopy po ocasu na prašných površích
• Viditelný otěr hran povrchu břichem
• Stopy hlodání

Škody

• Šíření původců chorob (weilova žloutenka, paratyfus, prasečí mor atd.)
• Spotřeba potravin až 20 g denně
• Znečištování skladovaných potravin trusem a močí
• Ohlodávání obalů, izolačního materiálu, dřevěných podlah, potrubí a kabelů (poruchy a zkraty)
• Pokles povrchu v důsledku propadu nor

Šíření

• Jestliže se populace potkanů přemnoží, což záhy způsobí nedostatek potravy nebo úkrytů, začne migrace: v mírném klimatu např. migrace ze zemědělských oblastí do průmyslových oblastí a do blízkosti obydlí začátkem zimy
• Lodní dopravou a ostatními dopravními prostředky

Prevence

• Hygienická opatření: co nejvíce omezit zdroje potravy (odpadky v uzavřených nádobách, odstraňování zbytků potravy po hospodářských zvířatech)
• Stavební úpravy: kanalizace musí být v dobrém stavu, základy vnějších zdí nejméně 60 cm pod povrchem; zaslepené otvory kolem průvlaků; prevence proniknutí potkanů do vyústění rour ve stokách, těsně uzavíratelné dveře; během noci osvětlení otevřených dveřních prostor, např. ve skladech
• Opatření ve skladech: vyhýbat se pokud možno dlouhým skladovacím dobám, pravidelně kontrolovat sklady a zásoby v nich skladované
• Periodicky kontrolovat spotřebu neotrávené návnady v monitorovacích staničkách např. u dveří skladů

Hubení

• Důležité je vybrat vhodnou nástrahu podle typu prostředí (vlhkost apod.)
• Používat co nejčerstvější přípravek
• Provést kontrolu nástrah po 3-5 dnech, popř. doplnit v těchto intervalech, dokud odběr nepřestane
• V případě výskytu nory, použít vhodnou nástrahu, vhodit ji do nory a noru zasypat. Poté ji po 3-5 dnech pravidelně kontrolovat s dosypem nástrahy a následným zahrabáním nory dokud odběr nepřestane
• Upozornění:
  
  • Vzhledem k tomu, že je potkan inteligentní zvíře, trpí tzv. neofobií, což je strach z nových věcí. Pokud se v jeho blízkosti objeví nová věc, snaží se tomu vyhýbat a pokud se jedná o potravu, nejprve vysílá slabší jedince nebo ty, kteří jsou v hierarchii na nejnižším stupni. Někdy se využívá tzv. předvnadění. Tento způsob spočívá v tom, že hlodavci předkládáme návnadu a až si zvykne ji pravidelně odebírat, přidáme do ní otrávenou složku. Tím se zabezpečí vyhubení celé kolonie. (Pojmy: návnada – slouží pouze k nalákání, neobsahuje jed; nástraha – návnada, která obsahuje i jed)
  • Další problém by mohl nastat, kdy nástraha je sice položena, ale potkan ji neodebírá. To se děje ve velké většině v těch případech, kdy má dostatek přísun jiné potravy a nenutí ho to tedy pozřít otrávenou nástrahu (viz prevence).

Doporučení přípravků

Při delším provádění deratizace (chlévy, kravíny, domácí hospodářství apod.) také doporučujeme měnit účinnou látku nástrahy tak, aby nevznikla rezistence (odolnost).